Jedna paní povídala ... (7.)

To se zase jednou potkaly ty dvě veselské drbny. Tentokrát u bývalého veselského kina:

 p. Kyselá: „Jéééé! Dobrý den! Paní Hořká. Co vy tady? Vy jste taky přišla zapálit svíčku tomu chudákovi nebožtíkovi?“

 p. Hořká: „Taky, taky, von to byl tak trochu náš příbuznej. Ať je mu země lehká!“

 p. Kyselá: „Váš teda také? Von nám bude všem moc chybět. Nevím, co si tu bez něj všichni pozůstalí počnem?“

 p. Hořká: „Pepa povídal, že to byla brutální loupežná vražda … !“

 p. Kyselá: „Nevíte, paní, jestli hodně trpěl, když ho ti grázlové mordovali?“

 p. Hořká: „To nevím, ani na NOVĚ ve zprávách nebyla žádná zmínka. Můj Pepa říkal, že v hospodě chlapi povídali, že to udělali loupežníci. Ti, co chudejm berou a bohatejm rozdávaj.“

 p. Kyselá: „A co policie? Má nějakou stopu?“

 p. Hořká: „Můj Pepa říkal, že to policie vodložila. Ti dotyční, co to udělali, prej k tomu měli mandát. Prej, že si to voliči musí vyřešit sami.“

 p. Kyselá: „No jo, to je ta pozemská spravedlnost!“

 p. Hořká: „Proto já ani nechodím k volbám, abych se nemusela v kostele vyzpovídat za spoluúčast na tom, co tam provádějí.“

 p. Kyselá: „Mě tam taky nedostanou. Můj Pepa říkal, že taky k volbám nepůjde. Prej by mu spadla pěna na pivě.“

autor: Radoslav Virt (nejstarší)