Jak to vidím....

Naše město přesně po 8 letech od ničivé povodně 2002, zasáhla povodeň další. Můžeme jen děkovat přírodě, že dešťových srážek bylo méně a neopakoval se rok 2002 a 2006. Přesto byl majetek některých našich spoluobčanů zasažen a poškozen a to nemluvím o psychickém dopadu letošní velké vody. Čas běží a z radnice slyšíme stále jen samé sliby. Velmi dobře vím, jak je složitá dotační legislativa. Na druhé straně je také potřeba vidět to, co již mohlo proti velké vodě udělat město samotné. Zkušenosti z velkých vod ukázaly, kde se dají učinit jistá opatření bez toho, abychom museli využívat státní dotace. Ale v rozpočtu města se za poslední roky na protipovodňová, či monitorovací opatření nevyčlenila ani koruna. Povodí sice vyčistilo část koryta řeky Nežárky, ale zanesené více jak 20 let nečištěné koryto řeky Lužnice nám ve městě zůstává. Nemohu přijmout argument, že čištění brání CHKO Třeboňsko, kvůli výskytu velevrubů-škeblí, jak bylo prezentováno v Táborském deníku začátkem měsíce srpna. Toto již bylo vyřešeno při přípravě čištění Degárky v roce 2006 a jakékoli dnešní diskuse na toto téma jsou jen zakrýváním nečinnosti minulých let. Je velmi pohodlné a také nekonfliktní, nechat věci plynout jen tak, bez vlastního přičinění.Příklad vidíme na nedávno otevřeném mostě přes Lužnici v porovnání s mostem přes Nežárku. Téměř stejné místo, stejný investor. O vzhledu i konstrukci mostu přes Nežárku rozhodovalo zastupitelstvo. V případě mostu přes Lužnici nám někdo nekonfliktní, odsouhlasil křivý a nebezpečný betonový hrb. Za tento stav nese plnou odpovědnost nečinnost úřadu. V dnešní době nestačí jen sedět na radnici a čekat. Ono se totiž může stát, že v rámci různých úspor ve státním rozpočtu se někdo zeptá. Když chcete státní peníze, ukažte co jste pro zmírnění dopadů povodní ve městě udělali vy sami. A naše odpověď je prokazatelně jednoznačná. Nic. Další vývoj se mi ani domýšlet nechce, protože sever Čech to opravdu letos hodně odnesl. Čtyři roky z naší radnice slyšíme zdůvodňovat proč to či ono nejde. Výsledek vidíme všichni. Přešlapujeme na místě a úspěšně prospáváme velkou příležitost v době, kdy náš pan starosta sedí 2 roky v radě kraje. Mám dojem, že nápisy Kocourkov, kterými někdo v nedávné době přelepil několik dopravních značek s nápisem Veselí nad Lužnicí, docela výstižně charakterizují dění v našem městě. Věřím, že protipovodňová opatření, která se pro naše město připravují, jsou pečlivě zvážena, odborně prostudována, že byl využit povodňový model Flamis a přinesou nám výsledek, který očekáváme. Osobně jsem neměl možnost, stejně jako u návrhu mostu přes řeku Lužnici, tato opatření prostudovat. Zatím ani zastupitelstvo města nebylo řádně s navrhovaným řešením seznámeno a není mi ani jasné, kdo je za navržené řešení protipovodňových opatření odpovědný. Byl bych velmi nerad, aby konečný efekt byl podobný jako u zmíněného mostu přes Lužnici. Podle mého názoru je však potřeba pro účinné řešení povodňových situací v našem městě, regulovat průtoky na řece Nežárce. To však nevyřeší hráze. Řešení nabízí poldr Krkavec, který byl propočítáván již v roce 1964.     

Petr  Hynek,  srpen 2010

(Tento příspěvek vyjadřuje názor občanů a nemusí se shodovat s názory redakce.)

autor: Petr Hynek