Jak jsem kupoval auto v NEJVĚTŠÍM evropském AUTOBAZARU V JIŽNÍCH ČECHÁCH

Nejsem z těch lidí, co se nechají nalákat lacinou reklamou, ale posuďte sami vzniklou situaci a připojte vaše reakce a vlastní zkušenosti při koupi a prodeji plechového miláčka.

Po dohodě s manželkou jsme doznali, že náš mazlíček už dosáhl morálního stáří vhodného k výměně za novější. Slovo dalo slovo a s modráčkem (jak své autíčko nazýváme) jsme vyrazili do největšího autobazaru v JČ přímo v našem městě.

Již v internetové nabídce zmíněného autobazaru se nám v nabídce líbil potencionální následník. Po zevrubné prohlídce jsme usoudili že TO bude ON. Jali jsme se diskutovat s jedním z asi 5 prodejců tohoto bazaru. Ten prohlédl našeho modráčka, doznal , že je ve velmi vyjímečném stavu a zeptal se na naší představu o výkupní ceně.

Nepřišel jsem nepřipraven a sdělil mu svoji částku o které jsem byl přesvědčen, že bude s menší diferencí akceptovatelná. Jak jinak představa obchodníka byla samozřejmě nižší, ale ne až natolik diametrálně, aby nebylo možno se dohodnout. Nicméně kompromis jsme nalezli, prodejní i nákupní cena byla pevně stanovena, samozřejmě s výrazným doplatkem z naší strany. Mladý muž si ode mne vzal ještě kontakt s tím že pokud by byl nějaký problém zavolá. To bylo v pátek.

Nedočkavě jsme čekali na první pracovní den v dalším týdnu (přestože většina lidí z okolí s rozpaky sledovala jak čas ukusuje už tak krátký víkend) a v pondělí k večeru vyrazili do "Největšího autobazaru v Jižních čechách".
S nablýskaným modráčkem jsme projeli bránou autobazaru a s úsměvem na rtech vyrazili k  prvnímu prodejci. Ale to byl také poslední úsměv ten den. Prodejce nám sdělil: "Kolega co tu byl v pátek tu není a já nic nevím zeptejte se támhle" a ukázal rukou ke kancelářím. Postoupili jsme dále a před budovou nás zastihl vyšší pán (později jsme se dozvěděli že je to ŠÉF). Vysvětlili jsme mu situaci a i na jakém postupu jsme se v pátek dohodli s jeho kolegou. Odebral nám velký TP s tím že musíme vymyslet nějaký kompromis a zmizel do buňky, přičemž výrazně zabouchl dveře. Po cca 40 minutách se znovu objevil se sdělením, že víc jak XX mi dát nemůže a že si mohu půjčit. Namítl jsem, že nejsem zvyklý půjčovat si peníze, že finance nejsou problém, ale že bych rád aby byla dodržena dohoda.

Bylo mi řečeno, že taková je nabídka a pokud na auto nemám, mohu si půjčit a nebo odjet s modráčkem domů. Znovu jsem opáčil, že pouze trvám na dodržení ústní dohody a o nic víc ani míň nežádám. Strohá odpověď že na mně prodělávat nebudou a že neví co mi kolega nasliboval bylo to poslední co jsem se dozvěděl, poté se otočil a významně odešel. Vzpomněl jsem si na mnohokrát přetřásané sliby a omyly při výkupech v největších autobazarech v ČR a konečně procitl z toho, že na jih čech tyto praktiky ještě nedorazily.
I tady se už zřejmě neřídíme heslem - "s poctivostí nejdál dojdeš" ale oblíbeným "O nic nejde jen o prachy". Po velmi jednoduchých propočtech jsem zjistil že na tomto jednom obchodě by v případě naší původní dohody bazar získal minimálně 25.000 Kč, ale to je asi velmi málo.

Já osobně vím, že já ani moji známí již tento "handl" nenavštívíme, své nové auto již doma máme a jinde to bylo naprosto bez problémů s vlídným jednáním a ještě s posezením u velmi dobré kávy. Inu někde to jde někde ne.

autor: MAX