Jedna paní povídala IV.

p.Hořká: „Pani Kyselá, vás už jsem tak dlouho neviděla. Co pořád děláte?“

p. Kyselá: „My se teď s Pepou občansky angažujeme. Pepa vstoupil do strany a zlámal si nohu.“

p. Hořká: „Já to pořád říkám – politika je svinstvo.“

p. Kyselá: „Vona to vlastně není žádná politická strana, to je něco jako svaz naštvanejch spoluobčanů. Založili to v hospodě u píva a jmenuje se to „Za Veselí veselejší a Mezimostí krásnější!“. Já teď dělám Pepovi spojku mezi hospodou a postelí, aby nepřišel vo nemocenskou a nezůstal izolovanej od revolučního dění.“

p. Hořká: „Pani, to smrdí extremizmem. Aby vám pak nakonec nezakázali styk se sousedy.“

p. Kyselá: „Lidi je třeba probudit. Pepa říkal, že starýho psa novejm kouskům už nikdo nenaučí.“

p. Hořká: „V tomhle máte pravdu. Ten náš pes taky pořád jenom žere a spí – včera v noci nám ukradli zase jednoho králíka.“

p. Kyselá: „Pepa dostal funkci. Víte vono je to náročný. Hlavně časově. Aby Pepa nevyšel ze cviku, když je teď marodném, tak já to musím stihnout za den desetkrát. Než mi hospodskej natočí pivo do džbánu, vyslechnu toho dost, abych mohla Pepu informovat. Někdy vezmu do hospody i diskuzní příspěvek. Von vám Pepa leží v posteli celej dnes s papírem a tužkou v ruce … “

p. Hořká: „To bych mu teda netrpěla bejt váma, vždyť vám může pořádně umazat cejchy …“

p. Kyselá: „Tak se mějte! Já už musím zase letět. Spadla mi pěna. To mi zase Pepa zase dá kázání.“

Poznámka: Vážení přátelé, letáček jsem si přečetl. A co dál … ?

autor: Radoslav Virt starší