Jedna pani povídala ...

To takhle v neděli 24. června dopoledne, v kopci pod kostelem, potkala pani Hořká pani Kyselou. Určitě je všichni obě dobře znáte, jsou to dvě největší drbny z Veselí:

p. Hořká: "Slyšela jste to? Prý budou měnit název města."

p. Kyselá: "Neříkejte? Já to pořád říkám, že ti na tý radnici neví, co by roupama vymýšleli."

p. Hořká: "Ale ne, to dostali nařízeno z vyšších míst. To kvůli lidem."

p. Kyselá: "Nepovídejte? To jako až úplně ze zhora? Jo? Doopravdy?"

p. Hořká: "Jo. Voni ti Veseláci neumí bejt vůbec veselí. Vono je v nich něco kyselého ještě z těch košťálů, co se tu dříve pěstovaly. Představte si to - voni museli přiject lidi až z Bukovska, aby je rozveselili... ."

Nechci tímto šířit poplašné zprávy. Veseláci, prosím vás, hlavně vy, mladší. Udělejte něco proto, abychom my, starší, už leniví, se nemuseli dožít toho přejmenování města třeba na "Kyselo nad Lužnicí".

Vypněte na chvíli počítače a televizní bedny. Vezměte kolečka nebo "PET" lahve a přišroubujte je třeba na záchodové prkénko. Hlavně ať to jede nebo plave na příštích Veselských slavnostech. Ať si o nás přespolní a ve světě nemyslí, že jsme košťálové a šťovíci.

Probuďte se i vy ostatní spolky ve městě. Hlavně vy, co dostáváte od úřadu každý rok příspěvek na činnost a pro to naše město zase na oplátku něco udělejte! Legrace se dá dělat i za pár šupů. Jsme Veseláci, tak se veselme a neplivejme jen kyselé sliny.

O to vás prosí váš spoluobčan Radoslav Virt starší

autor: Stanislav Kaisler