POVODEŇ - účtujeme

Také patříte mezi „šťastlivce“, kteří byli postiženi povodní? Stále si kladu otázku, co se vlastně od první i druhé povodně změnilo. Jsme sice zásobováni informacemi o tom jaké jsou možné varianty ochrany zasaženého území, ale zatím nebyl ani dohodnut koncept, natož aktivována realizace nějakého funkčního řešení. Poslední informace, která spatřila světlo světa byla o možném zdvojnásobení kapacity rybníka Rožmberk, proti které se jako obvykle postavila strana zelených.

Ve Veselí vzniklo občanské sdružení „Voda“, aktivita tohoto sdružení je momentálně na nulovém bodu.
Touto dobou před rokem voda pomalu odcházela, lidé se vraceli do svých poškozených nemovitostí a začali s opravami a úklidem. Zajímavé je, že aktivní pomoc je v nedohlednu, velmi rychle byla zpracována aktivní zóna záplavového území se všemi příkazy, zákazy a omezeními.

Co to v praxi znamená:
Záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
Krajský úřad Jihočeského kraje stanovil na základě návrhu povodí Vltavy s.p. České Budějovice Záplavové území Lužnice, Nežárky a Degárky ve Veselí nad Lužnicí včetně aktivní zóny pro toto území.

V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky.

V aktivní zóně je dále zakázáno

• těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod
• skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty
• zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky
• zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

Na mapě záplavových území pro Veselí nad Lužnicí jsou vyznačeny aktivní (červená) a nebezpečná (modrá) zóna města.
Z výše uvedené citace vodního zákona vyplývá, že v červeně označených (aktivních) zónách nemohou být povoleny žádné stavby ani oplocení.

Co z toho pro občana plyne je jasné, nejen že poklesla tržní hodnota nemovitostí v záplavových územích (pokud jsou vůbec prodejné), ale navíc si v okolí svého domku nemůžete v podstatě udělat nic nového, nic nebude povoleno, ba přímo je to zakázáno. Takže vnímám to tak, že místo pomoci se dostavil další trest, sama se nabízí otázka, je to občan, který má být potrestán? Pozemky byly přidělovány městem a nebylo možné stavět v jiném místě, město žádným způsobem neupozornilo na možné riziko.

Poslední „dárek“ je ve formě pojistek, zkoušeli jste pojistit svou vyplavenou nemovitost? Pokud to vůbec jde, částky jsou mnohanásobně vyšší než v nerizikových oblastech. Je vůbec někdo kdo za to dokáže nést odpovědnost? Zatím ji nesou poškození lidé, neplatíme daně za to aby se postaral někdo jiný? Kdo ochrání investice řadového občana? Město, stát? Probudí se už konečně někdo!?

autor: Jiří Novák